Vitamin D

Vitamin D neboli skupinu kalciferolů řadíme mezi vitaminy rozpustné v tucích neboli liposolubilní vitaminy. V poslední době se zjišťuje, že vitamin D má veliký vliv na výkon sportovce a je nepostradatelnou součástí výživy. Ve slunečních dnech si ho lidské tělo dokáže vytvořit dostatek, ale v zimních obdobích může být saturace organismu vitaminem D problematická. Abychom byli zcela přesní, vitamin D není jedna jediná látka, nýbrž tvoří sloučeninu látek, proto si pojďme tuto skupinu vitaminů D představit.

Historie

Za objevitele vitaminů jako takových se považuje ruský lékař Nikolai Lunin, který v roce 1880 zjistil, že krysy bez vitaminů, jinak ale dobře živené, umírají. První molekuly vitaminů chemici charakterizovali jako aminy. K tomuto názvosloví se časem přiřadilo slovo „vita“ (lat. život), a tak vzniklo slovo vitaminy. Tento název se zakořenil tak hluboko do povědomí, že se takto označují i látky, které nelze považovat z chemické hlediska za aminy (např. vitamin C).

Vznik vitaminu D se datuje před třičtvrtě miliardy let, ale jeho prvním objevitelem se stal vitaminolog Enver McCollum ve 20. letech minulého století.

Typy vitaminu D (kalciferolů)

Existuje několik typů vitaminů D. Prozatím bylo těchto typů zjištěno pět. Výživa člověka se ale soustřeďuje na ty biologicky nejúčinnější látky, a to jsou hlavně vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol). Ergokalciferol je obsažen v potravinách rostlinného původu a cholekalciferol naopak v živočišných zdrojích (pomůcka „chole-“ je odvozeno ze slova „cholesterol“ a ten je pouze živočišného původu; v rostlinnách se cholesterol nenachází).

Nutno podotknout, že oba zmíněné vitaminy jsou si na úrovni biologické účinnosti velice podobní, protože se metabolickou cestou musí přeměnit na aktivní metabolit zvaný kalcitriol (vzniká z jeho předchůdce kalcidiolu). Vitamin D3 si tělo dokáže samo syntetizovat v kůži za působení UVB záření. Tento proces si tělo dokáže samo regulovat, tudíž nehrozí, že by se organismus předávkoval při delším pobytu na slunci (např. na dovolené). K vytvoření potřebné denní dávky vitaminu D v kůži se uvádí doporučovaný pobyt na slunci v rozmezí 15 – 30 minut. Rychlejší syntéza bude probíhat hlavně u mladých lidí, kdežto u starších lidí bude kvůli fyziologickým změnám syntéza vitaminu pomalejší.

Vitamin nebo hormon?

Dnešní věda označuje skupinu látek vitaminu D spíše za hormony, přesněji pre-prohormony. Souvisí to právě s metabolity vitaminu D zvané kalcidiol a kalcitriol (viz výše), které jsou považovány za hormony stojící za hospodařením s množstvím vápníku a fosfátů v organismu. Proč se tedy označuje vitamin D za pre-prohormon? Pre-prohormony jsou předchůdci prohormonů a ty zase slouží jako výchozí látka pro vznik hormonů, které jsou v organismu již aktivním činitelem různých metabolických pochodů. Kalcitriol je tudíž „našim“ hormonem, který biochemickými drahami vzniká z pre-prohormonů: vitaminu D2 a D3. Do tohoto biochemického sledu zasahuje i cholesterol, bez kterého by vitamin D nemohl vzniknout.

Proč je důležitý?

Ja již bylo řečeno, vitamin D je důležitý pro homeostázu vápníku a fosforu. Na homestázu vápníku působí nejvíce kalcitriol, který je nejúčinnějším stimulátorem střevní absorpce vápníku. Dále umožňuje i mineralizaci kostí. Kaclitriol má také mimo jiné významný vliv na dělení epitelových buněk kůže a funkci imunitního systému. Stojí také za syntézou důležitých buněčných bílkovin v lidském těle. Nutno podotknout, že bez dostatečného příjmu vitaminu D je ohrožen i příjem vápníku, jelikož to jsou látky, která jedna bez druhé nedokážou dobře plnit svoji funkci.

Doporučená denní dávka a zdroje vitaminů D

Doporučené denní dávky jsou uvedeny v tabulce níže. [1]

 

Věk

 

Vitamín D1

µg/den

µg/MJ2 (hustota živin)

 

muži

ženy

 

Kojenci

 

 

 

0-3 měsíce

10

5

5,3

4-11 měsíců

10

3,3

3,4

 

Děti

 

 

 

1-3 roky

5

1,1

1,1

4-6 let

5

0,8

0,9

7-9 let

5

0,6

0,7

10-12 let

5

0,5

0,6

13-14 let

5

0,4

0,5

 

Dospívající a dospělí

 

 

 

15-18 let

5

0,5

0,6

19-24 let

5

0,5

0,6

25-50 let

5

0,5

0,6

51-64 let

5

0,5

0,7

≥ 65 let

10

1,2

1,4

 

Těhotné

5

 

0,5

 

Kojící

5

 

0,5


1 1 µg = 40 UI (mezinárodních jednotek)
2 Vypočteno pro dospívající a dospělé s převážně sedavou činností (hodnota BM x 1,4)

Doporučené denní dávky vitaminu D se zdroj od zdroje liší. Například zdroj Dietary Supplement Fact Sheet: Vitamin D (2011) uvádí hodnoty podstatně vyšší, než jsou uvedeny v tabulce. Ku příkladu pro děti a dospělé (do věku 70 let) je DDD na úrovni 15 µg/den. Od 71 let se tato hodnota dokonce navyšuje o dalších 5 µg. Je také známo, že sportovci mají zvýšenou potřebu mikronutrientů, a proto se doporučená denní dávka vitaminu D může pro sportovce v porovnání s nesportujícími jedinci lišit. Nicméně doposud nebyly provedeny metaanalyticky přesné studie zjišťující potřebnou denní dávku pro sportovce.

Co se týče zdrojů vitaminu D, můžeme se na tyto zdroje podívat ze dvou různých říší – živočišné a rostlinné.

Rostlinné zdroje poskytují našemu organismu ergokalciferol (D2), který je obsažen například v kokosovém mléku a houbách. Obsah ergokalciferolu v houbách závisí mimo jiné také na druhu houby, klimatických podmínkách, barvě třeně houby aj. Například žampiony obsahují méně ergokalciferolu (cca 2 µg/kg) než divoce rostoucí houby (liška obecná cca 130 µg/kg). Co se týče kokosového mléka, nejedná se o ideální zdroj vitaminu D v porovnání s ostatními zdroji, jelikož kokosový tuk obsahuje nasycené mastné kyseliny skládající se s 6 – 14 atomy uhlíku. Některé tyto mastné kyseliny, například kyselina myristová či laurová, mohou být přispívajícím činitelem při rozvoji kardiovaskulárních chorob z důvodu jejich hypercholesterolemického efektu. Důvod zařazení kokosového mléka do stravy jedince je v našich klimatických podmínkách a stravovacích zvyklostech bezvýznamné a při nekontrolovatelném příjmu nebezpečné.

Cholekalciferol je hlavní zástupce vitaminů D v živočišných zdrojích. Nejvýznamnější zásobárnami vitaminu D jsou hlavně játra, olej z rybích jater a rybí tuk. Je mylné si myslet, že nalezneme nějaký vitamin D v libových rybách (např. pangasius). Výbornými rybími zdroji jsou ku příkladu losos, makrela, či sledě, které mohou být pro studentský nízkorozpočtový jídelníček výbornou volbou. Dále to mohou být vejce a fortifikované margaríny. Obsah vitaminu D v mléku a mléčných výrobcích závisí na ročním období – krávy dojené v létě mají v mléku více vitaminu D, jelikož jejich expozice slunečnímu záření zajišťuje dostatečnou tvorbu cholekalciferolu v organismu zvířete. V zimních obdobích je vhodné volit výrobky fortifikované (obohacené) vitaminem D. Takový produkt nabízí například Lactel. Počítejte ale s vyšší cenou, než je u klasických neobohacených produktů.

Hypovitaminóza

Nedostatkem vitaminu D jsou nejvíce ohroženi kojenci a malé děti, jelikož nejsou v raném věku tak často vystavování UV záření, jako dospělí. U nich se hypovitaminóza projevuje typickým onemocněním zvané rachitida. Jedná se o špatnou mineralizaci kostí, čímž dochází k deformacím skeletu. Typickými projevy jsou například vybočená kolena (nohy do „O“), měkké lebeční kosti, deformovaná pánev a tzv. rachitický růženec (rozšíření místa v přechodu mezi chrupavčitou a kostěnou částí žeber).

V dospělém věku může dlouhodobý nedostatek vitaminu D vést ke vzniku osteoporózy či osteomalacie. Hlavní rozdíl mezi zmíněnými onemocněními je v mineralizaci kostí. U osteomalácie dochází k úbytku anorganické složky kostní hmoty, což jsou například již zmíněné látky vápník a fosfor. Kost v tomto případě přestává být pevná a tvrdá, a dochází tak k podobným deformacím, jako v dětském věku. U osteoporózy dochází naopak k úbytku organické kostní hmoty při zachování její eumineralizace. Pokud se ale budeme bavit o osteporóze v souvislosti s hypovitaminózou vitaminu D, v takové situaci pak často nastává i úbytek anorganické složky, jako je to v případě osteomalacie. Osteoporóza se projevuje častými zlomeninami tenkých kostí, které jsou snadněji zlomitelné, než kosti větší. Nicméně u starších lidí je nejčastěji frakturou postižen krček kosti stehenní či pažní (typická zranění seniorů v zimě při pádu na zledovatělých plochách). Starší lidé jsou po kojencích a malých dětech další ohroženou skupinou trpící hypovitaminózou, jelikož tvorba vlastního vitaminu D se v kůži s věkem zhoršuje.

Pro sportovce by měl být nízký příjem vitaminu D alarmující, poněvadž při jeho vážném nedostatku dochází i ke zhoršení svalové síly a svalové kontrakce, která je závislá na vápenatých iontech. Z obecného hlediska ale můžeme říct, že v našem klimatickém pásmu není hypovitaminóza vitaminu D tak častá, dochází k ní spíše při různých patologických změnách v organismu například v důsledku stárnutí, špatné absorpci v tenkém střevě, při léčbě určitými léky, při nedostatečném slunění kvůli zvýšené fotosenzibilitě jedince apod. Hypovitaminóza je problémem hlavně severských zemí a malých dětí, proto je například v kojeneckém věku suplementace vitaminem D častá záležitost.

Hypervitaminóza

Intoxikace vitaminem D je možná pouze z orálního příjmu, jelikož organismus, jak již bylo podotknuto, si dokáže regulovat tvorbu vitaminu D v kůži. Při déle trvajícím nadměrném příjmu vitaminu D může docházet k hyperkalcémii (nadměrné množství vápníku v krvi) a usazování vápníku v měkkých tkání, jako jsou například srdce a ledviny. Pokud tento stav trvá delší dobu, mohou se objevit močové vápenaté kameny. Tato situace ale nemusí být pouze známkou nadměrného příjmu vitaminu D, nýbrž i dlouhodobě nadměrného příjmu bílkovin, nejvíce excesivního a jednorázového.

Opět musíme zmínit kojence, jako skupinu, která je ohrožena jak hypo-, tak i hypervitaminózou. K té dochází při nadměrném podávání potravinových doplňků obsahující vitamin D . Je totiž potřeba, aby se kontroloval příjem vitaminu D jak stravou, tak i suplementy, jelikož příjem, který byl v zimním období ideální, může být v letních dnech již nadbytečný. Na to je potřeba brát zřetel.

Studie

Pojďme se podívat na některé studie zabávající se vitaminem D a jeho vlivem na lidský organismus a některá onemocnení.

Výsledky jedné francouzské studie ukázaly, že suplementace vitaminem D může být v případě pacientů s lupusem prospěšná. Lupus je autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k nadprodukci protilátek poškozující vlastní tělesné orgány a tkáně. Po dobu 6 měsíců bylo zkoumáno 20 pacientů s lupusem a sníženou hladinou 25-hydroxyvitaminu D (aktivní metabolit vitaminu D). Během celé studie jim byla podávána dávka vitaminu D v množství 100 000 UI/den (2,5 mg/den). Na konci studie pacienti vykazovali zlepšené hodnoty. Došlo mimo jiné také ke zmnožení ochraných buněk, které pomáhají zamezit protilátkám útočit na vlastní organismus.

Další studie, tentokrát provedena ve Švédsku, byla zaměřena na prevenci proti respiračním onemocněním pomocí suplementace vitaminem D. Studie dokázala, že pravidelná suplementace vitaminem D může snížit výskyt respiračních infekcí, čímž umožňuje snížit předepisování antibiotik lákaři. Randomizovaná, dvojitě zaslepená studie v ústavu klinické mikrobiologie v Huddinge zkoumala 140 pacientů se zhoršenou imunitou. Pacientům byl podáván cholekalciferol v množství 4000 UI/den (100 µg/den) nebo placebo. Výsledky byly následující:

• Pacientů, kteří potřebovali běžně antibiotika k léčbě svého onemocnění, bylo o 63 % méně ve skupině se suplementací vitaminem D, než v placebo skupině
• Pacienti se suplementací vitaminem D měli méně nepříjemných pocitů (bolestí) během nemoci
• Ve skupině s vitaminem D bylo méně nálezů streptokoka zlatého, plísňových infekcí a respiračních onemocnění

Tuberkulóza jest dalším onemocněním, při kterém může vitamin D pomoci. Ve studii pod vedením Mary Queen na Univerzitě v Londýně se zjistilo, že skupina tuberkulotických pacientů s antibiotickou léčbou a suplementací vitaminem D se zotavila rychleji, než skupina pobírající pouze antibiotika a placebo. Skupina se suplementací měla menší poškození plicní tkáně a také bakterie Mycobacterium tuberculosis – nacházející se běžně ve sputu pacientů – vymizela z plicního sekretu pacientů rychleji. Spolupracující Dr. Martineau poznamenal, že by se mohlo jednat o další z možných způsobů, jak rychleji léčit tuberkulózu. Než se tak stane, musí se provést další metodicky přesné studie, aby se mohla stanovit účinná, ale stále bezpečná dávka vitaminu D.

Nejen kostní hmotu ovlivňuje vitamin D. Výzkumné oddělení na kalifornské Univerzitě v San Franciscu zjišťovalo, zda má hladina 25-hydroxyvitaminu D nějaký vliv na tvorbu lézí v mozku při probíhajícím relapsu roztroušené sklerózy (RS). Vědečtí pracovníci využili informace z 5 let staré dlouhotrvající studie zaměřující se na pacienty s RS. Autoři studie získali dohromady 2362 snímků z magnetické rezonance od 469 pacientů. Výzkumnící zjistili, že při každém navýšení hladiny 25-hydroxyvitaminu D v krvi o 10 ng/ml se snižuje riziko tvorby nových lézí o 15 %. Jedná se tak o nový podnět k tomu, aby byly provedeny další studie na toto téma.

Zdroje a studie:
1. STRÁNSKÝ, M., KOHOUT, P. Referenční hodnoty pro příjem živin. 1. vyd. Praha : Společnost pro výživu, 2011. 192 s. ISBN 978-80-254-6987-3.
2. ŽAMBOCH, J. Vitaminy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1996. 80 s. ISBN 80-7169-322-7.
3. VELÍŠEK, J. Chemie potravin 2. 2. vyd. Tábor : OSSIS, 2002. 303 s. ISBN 8086659011
4. Dietary Supplement Fact Sheet: Vitamin D. US : National Institutes of Health, 2011

BENJAMIN Terrier et al. (2012) Restoration of regulatory and effector T cell balance and B cell homeostasis in systemic lupus erythematosus patients through vitamin D supplementation. Arthritis Research & Therapy (dostupné z http://arthritis-research.com/content/14/5/R221)
BERGMAN Peter et al. (2012) Vitamin D3 supplementation in patients with frequent respiratory tract infections: a randomised and double-blind intervention study. BJM Open (dostupné z http://bmjopen.bmj.com/content/2/6/e001663.full#aff-1)
COUSSENS K. Anna et al. (2012) Vitamin D accelerates resolution of inflammatory responses during tuberculosis treatment. PNAS (dostupné z http://www.pnas.org/content/109/38/15449)
MOWRY EM. et al. (2012) Vitamin D status predicts new brain magnetic resonance imaging activity in multiple sclerosis. American Neurological Association (dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22926855)



Napište nám
Doporučte nás
FastCentrik – shop, internetový obchod, B2B, B2C

ForActiv.cz s.r.o., Plotní 75, 602 00 Brno, tel. +420 734 443 791, e-mail: info@foractiv.cz
© 2012 ForActiv.cz s.r.o, Grafika: MIDASWEB.eu


Prodejna BRNO

Navštivte stránky naší
kamenné pobočky

FITNESS & WELLNESS SHOP BRNO

Do prodejny»
Logo

Prodejna PLZEŇ

Navštivte stránky naší
kamenné pobočky

FITNESS & WELLNESS SHOP PLZEŇ

Do prodejny»
Logo

Prodejna OSTRAVA

Navštivte stránky naší
kamenné pobočky

FITNESS & WELLNESS SHOP OSTRAVA

Do prodejny»
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
JavaScript musí být povolen